Roger Raveel se narodil 15. července 1921 ve vesnici Machelen-aan-de-Leie nedaleko Gentu, kde žil a pracoval až do své smrti 30. ledna 2013. Studoval na Městské akademii v Deinze a na Královské akademii výtvarných umění v Gentu. Mezi jeho učitele patřili Hubert Malfait a Jos Verdeghem. Prostřednictvím svého přítele Huga Clause se na počátku 50. let seznámil s malíři skupiny Cobra, Karlem Appelem a Corneillem. Chtěl se však v malbě vydat jiným směrem. V roce 1962 pobýval tři měsíce v Albisola Mare (Itálie), kde pracoval a vystavoval s umělci jako Lucio Fontana a Asger Jorn.
Ve druhé polovině 50. let se přiklonil k abstraktnějšímu stylu malby vycházejícího z prožitku organického, vegetativního a zvířecího. Kolem roku 1962 však namaloval triptych "Neerhof" s klecí s živým holubem uprostřed. Chtěl vytvořit přímý dialog mezi uměním a realitou, svou "novou vizi".
V letech 1966-67 vyzdobil Raveel sklepení zámku Beervelde u Gentu nástěnnými malbami. Pomáhali mu Etienne Elias, Raoul De Keyser a Reinier Lucassen. Po malbách v Beervelde následuje řada malovaných objektů, jako je "Skupina iluzí" a "Zahrada s vozíkem na přepravu oblohy". Jeho bdělé povědomí o životním prostředí vede umělce k vizualizaci jeho angažovanosti prostřednictvím manifestací, jako jsou "Labutě z Brugg" a "Raveel na řece Leie" (1971). Téměř o 20 let později, v roce 1990, Roger Raveel připomíná vypuknutí druhé světové války jízdou s pomalovanou skříní na kolečkách centrem Bruselu.
Za svou uměleckou činnost a přínos dějinám umění obdržel Roger Raveel čestná uznání v soutěži Cena pro mladé belgické malíře (1958 a 1960) a ocenění v soutěži Europe Prize (1962), mezinárodní cenu Joost vanden Vondela (1983), zlatou čestnou medaili Vlámské rady (1992), šlechtický titul rytíř (1995) a Van Ackerovu cenu (1996).